Kariéra v oblasti výroby chladicích zařízení už na vás čeká! Rozvíjejte své dovednosti v moderní a prosperující společnosti s dlouholetou tradicí.
Nebojte se chlazení a podívejte se na přehled volných pozic zde.
Obilná zrna zbavená všech nečistot vstoupí do první fáze - šrotování. Zrna se mechanicky rozdrtí, aby mohla v dalším kroku uvolnit potřebné látky. Po šrotování následuje vystírání. Ve vystírací kádi se smíchá voda o teplotě 38 °C a sešrotovaný slad. Vznikne takzvaná vystírka neboli hustá kaše, která je vstupní surovinou pro rmutování.
Vystírka se v průběhu rmutování neustále míchá a zahřívá až na 72 °C. Během rmutování se štěpí složité polysacharidy, v tomto případě škrob, na jednoduché zkvasitelné cukry.
Po rmutování se musí hustá kaše scedit. Oddělí se zde kapalná část od pevných zbytků sladového mláta a vznikne nasládlá čirá tekutina – sladina. Ta se vaří v kotlích, do kterých se přidává i chmel.
V této fázi proběhne i sterilizace, ve které se zneškodňují bakterie. Výstupním produktem je horká mladina, ze které se odfiltruje kal a zbytky chmele. Mladinu je třeba zchladit na zákvasnou teplotu 8 °C, aby mohla vstoupit do fáze kvašení.
Ve fázi fermentace, kdy probíhá kvašení a zrání, se mění cukr na alkohol. Dle kvasnic, které se použijí, se kvašení rozlišuje na spodní a svrchní.
Spodní kvašení probíhá při teplotách od 5 do 11 °C. Samotná doba kvašení trvá okolo 7 dnů, u speciálních piv se tato dobu může vyšplhat až na 14 dnů. Spodní kvašení je mnohem spolehlivější, a proto ho volí velké pivovary.
Svrchní kvašení probíhá zpravidla 3 až 7 dnů při teplotě od 18 do 22 °C. Toto kvašení je typické pro malé a domácí pivovary, kde vznikají atypická piva.
Aby pivo bylo průzračné, filtruje se přes křemelinový filtr. Odfiltrují se zbylé kvasinky a případné zakalení. Na trhu se můžete setkat i s nefiltrovaným pivem, které má specifickou chuť. Posledním krokem, jenž předchází stáčení, je pasterizace. Během ní se zlatavý mok zbaví všech nežádoucích mikroorganismů.
Existuje několik set druhů piv. Tento oblíbený nápoj se dá kategorizovat dle typu kvašení, barvy, obsahu alkoholu a samotnou výrobou.
Když dva dělají totéž, není to totéž. Obzvláště to platí při kvašení piva. Jak jsme již zmiňovali, existují dva způsoby kvašení, a to spodní a svrchní. Svrchně kvašená piva, kam se řadí EPA, IPA, APA, stout a porter.
EPA patří mezi vysoce chmelená piva, která jsou sušší a vynikají svoji hořkostí. IPA a APA pocházejí z britské tradice. Při výrobě APY se využívá americký chmel, který dodá pivu hořkost a aromatičnost. IPA má jemnější a ovocnější chuť.
Do stoutu vstupují tóny praženého sladu, hořké čokolády a jemné nakyslosti. V porteru dominuje vyšší obsah alkoholu, ale za to nižší hořkost. Vznikají z různých typů sladů, jako je karamelový, pražený či barevný.
Mezi spodně kvašená piva patří různé druhy ležáků. Zrají v tancích, kde nabírají na plnosti. Nejvíce rozšířený je světlý ležák, jehož chuť je skoro každému známá.
Jakou barvu bude chmelový nápoj mít, záleží na odstínu sladu. Čím tmavší je slad, tím tmavší je i samotný mok. Takto vznikají tmavá piva, jejichž základem jsou pražené a karamelové slady. Mísením světlého a tmavého sladu dají vzniku polotmavému pivu. Existuje i pivo bílé, kde je hlavní surovinou pšenice. Jeho barva není tak výrazná jako pivo s příměsí ječmene.
Pronesli jste někdy po doušku piva, že má říz? Tato formulace neodmyslitelně patří ke kultuře piva, neboť říz určuje množství oxidu uhličitého v nápoji. Ten vyvolá tu specifickou štiplavost, která naplní chuťové pohárky každým lokem.
S craft beer se setkáte v minipivovarech, které pivo vaří tradičně a z kvalitních surovin. Pokud chcete ochutnat opravdu poctivé pivo, určitě si na jedno zajděte.
