První zmínky o jednoduchém klimatizování pochází již ze starověkého Říma. Římané si nechali kolem obydlí vést akvadukt, který měl mimo jiné za účel ochlazovat obydlí.
Roku 1820 vědec Michael Faraday zjistil chladicí vlastnosti stlačeného amonia, pokud se postupně vypouští. Položil tak základy pro vývoj první klimatizace.
Za vynálezce klimatizace je považován Willis Carrier, který v roce 1902 instaloval první klimatizační systém v tiskárně v New Yorku. Následně se klimatizace rozšířila do dalších tiskáren, továren i administrativních budov.
Největší rozmach klimatizací je spojován s polovinou minulého století, kdy výrobci začali provádět pokusy s chladicími kapalinami a vědec Thomas Midgley objevil freon. Postupně se klimatizační jednotky dočkaly velkého, celosvětového rozmachu. Škodlivost freonu byla zkoumána a potvrzena až v 80. letech minulého století, dnes se již freon nepoužívá a klimatizace využívají jiné chladicí systémy, šetrné k životnímu prostředí.