Klasika "na hladinku"
Hladinka je velké pivo s pěnou až po okraj. Tento rychlý, typicky plzeňský, způsob čepování zaručí, že pivo bude mít říz. Nejdříve se pomalu načepuje malé množství pěny a potom se pivo nechá maximálním průtokem stékat po stěně půllitru. Vše na jeden zátah. Výsledkem je bleskově načepované pivo o ideální teplotě a se správným poměrem husté krémové pěny, která je mokrá a plná piva.
Nadvakrát
“Nadvakrát” je nejrozšířenější způsob čepování, ne však ten úplně nejlepší. Načepuje se při něm nejdříve vysoká, bohatá pěna a poté na druhý zátah zbytek piva. Bohužel velmi často nezůstává jen u čepování na dvakrát, ale výčepní čepuje na vícekrát. Pivo pak ztrácí na chuti i na teplotě, a to je škoda. Naopak jeho výhodou ale je, že díky menšímu sycení po napití nenadýmá.
Šnyt
Šnyt je v podstatě malé pivo v půllitru. Čepuje se stejně jako na hladinku s tím rozdílem, že výsledek tvoří cca třetinka piva, třetinka pěny a třetinka prázdného půllitru. Pivo čepované na šnyt má větší říz než hladinka a díky velkému množství pěny tak rychle neoxiduje.
Mlíko
Mlíko je v podstatě jen třetinková pěna. Při tomto způsobu čepování se takzvaně škrtí kohout. Cílem je pomalu a zlehka naplnit půllitr pěnou až po okraj. Výsledné pivo je krémové a sladší. Doporučuje se vypít ho na jeden zátah.
Čochtan
Úplný opak mlíka. Čochtan se čepuje se na jeden zátah a úplně postrádá pěnu. Načepované pivo má nejsilnější říz a je nejsytější. Jeho nevýhodou je, že bez pěny rychle oxiduje. Je osvěžující a perfektní na zahnání žízně. Pokud si ho chcete opravdu vychutnat, doporučuje se pít rychle a na ex.
Teď, když už víte, jak na to, zbývá jen jediné - načepovat si jedno nebo dvě… Tak na zdraví!